2.
Tato výstava nechce prezentovat publiku umění, které představuje věci, ani věci, které vypadají jako umění, ale spíše objekty, které jsou zároveň designem i uměním, nebo ještě lépe cokoliv, co z kategorie designu a umění zcela vypadává. Práce zastoupené na této výstavě často používají postupy typické pro grafický design a produktovou komunikaci. Soustředí se na centrální objekt, věc, pojímanou jako komponovanou fotografii, a to i v případech, kdy je výsledkem socha, instalace nebo performance. 

Vystavená díla často vyvolávají nejistotu, co se týče jejich účelu, definice i samotné formy. Je to poté právě proto, že nerespektují kategorie krásného a užitého umění. Propagační estetika a forma užitého umění zde nejsou přivlastňovány proto, aby nakonec podtrhly rozdíl mezi uměleckým předmětem a průmyslovým produktem jako je tomu v případě ready-made nebo Pop Artu. Nejde ani o to tvořit díla postupy a materiály pro průmyslové výrobky typickými jako tomu bylo v případě Amerického minimalismu. Umělci se však ani nesnaží vyvíjet design, který by měl sloužit jako prototyp sériové výroby či byl experimentálním vyjádřením se k historii a teorii designu. Jen zkrátka rozšířili pole současného umění za další z jeho limitů - auru konceptuálního umění, kterou poskytuje kontext galerie. Díla samotná tedy nic nehrají, jsou zcela designem i zcela uměním, neboť obojí je jedno.

3.
Stejně jako zkušenost, kterou máme s těmito díly, i jejich samotná existence staví na tom, že dnešní realita sestává z obrazů, nebo spíše z věcí, konstelací a procesů, které jsme kdysi obrazy nazývali. Jsme natolik zvyklí na orámování fotografií, studiové přeexponované kompozice, efekty programu Photoshop nebo rychlý rytmus střihu pohyblivého obrazu, že i naši vlastní realitu jako obraz vnímáme. Kanadský producent a režisér Terence McKenna v roce 1989 odpověděl na otázku "Budeme v budoucnosti jako jsme ve filmech?" krátkou větou "My jsme filmy." Jakákoliv forma se stala žánrem - něčím, co vyjadřuje význam vzhledem a prostřednictvím následování nebo porušování těch formálních pravidel, kteří my - dnes již všichni sofistikovaní diváci - známe a jen jejichž prostřednictvím svět pozorujeme.

4.
Díla jsou vystavena jako komponované digitální obrazy a tak by také měla být vnímána.

Děkujeme Holečkova Apartments