DRUHÁ SMRT GEORGE MALLORYHO

Umělci: Agentura, Bogdan Achimescu, Pavol Breier, Agata Biskup, Szymon Durek, Michael Hoepfner, Rasmus Johannsen, Július Koller, Jan Moszumański, Prabhakar Pachpute, Štefan Papčo, Pavel Sterec, Yan Tomaszewski


Kurátorka: Agnieszka Kilian


Kurátorská spolupráce Jaro Varga

 

Od 19/09/2015 do 25/10/2015


G.L.Mallory byl anglický horolezec, který se třikrát pokusil být první muž, jenž vystoupí na Mount Everest. Je rovněž známo, že zemřel 250 metrů pod vrcholem v roce 1924. Jestliže počáteční bod výstavy je příběh emancipace člověka vůči přírodě, sociální a historické aspekty alpinismu, od západní pátrání po územích do strategiích pro těžní průmysl, ukazují, jak zcela osamělá činnost vede ke kolektivní činnosti a politickým aktům. 

Because it is there, to je lapidární odpověď George Malloryho na otázku, proč chce dobýt Mount Everest. Tato v zásadě nicneříkající věta a samotný postoj George Malloryho inspirovaly reflexi nejen alpinismu, ale také vztahu mezi tělesným poznáváním, konečností těla a jeho emancipací: být součástí přírody a překračovat ji. Výstava otevírá problém odlišných z k u š e n o s t í s hmotou masivu, jejím poznáním a „bytím ve světě“: poznávacím bytím vůči i bytím v a vedle. Spolubytí s hmotou leží na hranici poznávací zkušenosti, Erfharung, i primární zkušenosti, Erlebnis. Prostor skalního masivu, na nějž lidská noha nevstoupila, se stává symbolem stesku a touhy, stejně jako různých politických a ekonomických otázek.

Ledovce Mont Blancu byly objeveny už před polovinou 18. století a dva roky po vypuknutí Velké francouzské revoluce na vrcholku hory stanul „první“ člověk. Samotný objev nebo první výstup však představuje komplikovanější otázku. Pro svět byly objevy vždy součástí života určitých společenství, jejichž vztah s masivem byl jiný než poznávací – byl bytím vůči. Nejvyšší vrchol světa byl „objeven“ v zeměměřičském úřadě, díky mnohaletým analýzám, tedy po tisíci letech obcování a zkušeností s masivem hory, nazvané později zkrátka Bohyní Matkou světa (Džomolangma)Výprava do hor, emancipační příběh horolezectví, má i jiné, společenské pozadí. Představuje ty, kteří žijí téměř v „hoře“, živí se díky ní a jejich život je úzce spojen s jejím masivem a rytmem. Tento rytmus se stává impulsem pro překročení tradičního vztahu podmětu a předmětu, otevírá cestu k jinému myšlení o hmotě – myšlení horou, myšlení vůči a vedle ní.

Myšlení horou nás může naladit na jinou frekvenci. V tomto pojetí je alpinista svého druhu alchymistou, hledajícím podle zásady solve et coagula nejen substanci, ale také vyšší formu vlastní existence při vzplanutí / splétání s hmotou masivu, která „promlouvá“ pohybem jeho těla. Podle jednotlivých stupňů alchymických pravidel lze říci, že alpinista/alchymista se zbavuje svých vazeb k životu, ne snad proto, aby se odpoutal od pozemského, nýbrž aby prohloubil jeho poznání. V tomto smyslu figura alchymisty odkrývá určitou jasně danou skutečnost a zároveň ji ustanovuje, činí z ní součást přírody a překračuje ji. Spojuje lidský a nelidský řád, často převrací jejích logiku. Svět lidsko-nelidský pokaždé znovu utváří vlastní podobu. Marguerite Yourcenarová napsala v úvodu The Writing of Stones Rogera Caillois, že „symbolika alchymie přirovnávala kámen k lidskému tělu, které – ačkoli je nestabilní (a jako samotný kámen vnímané ve značně delších časových intervalech) – je ovšem ‚stálouʻ hodnotou ve srovnání s ještě proměnlivějšími a tekutějšími psychickými stavy.“

Tyto reflexe podstaty kamene a zmíněný motiv alchymisty nejsou charakteristické pouze pro étos alpinistů-hrdinů. Objevují se také v každodenním namáhavé práci, kde boj o přežití není volbou, ale nutností společností žijících v blízkosti masivu, které se věnují například dobývání nerostných surovin. Dějiny hor a dějiny hornictví jsou nerozlučně spjaty, oba tyto příběhy se navzájem vysvětlují. Víra v přeměnu hmoty, nebo spíše víra ve svou schopnost podmanit si látku, dovoluje přežít každodenní práci. Kamenem mudrců je právě schopnost přežít a myslet hmotou, ne samotné nerostné suroviny.


+ Doprovodný program

V sobotu 19. září, 15:00

Setkání, Věc 002188

za účasti: Pavol Breier (horolezec), Veronika Kusová (kartografka / historička umění), Jan Pfeiffer (umělec), Jakub Staszkiewicz (právník duševního vlastnictví) a Hana Tučková (performerka)


Performance Agentury - ve tvaru diskuze -
 se točí kolem mapy, vytváření map, pohybu a hory. Setkání bude navazovat na práci "Thing 002188 (Carte de randonnée)", jejímž tématem byl spor mezi nakladatelem Didierem Richardem a I.G.N. (francouzským Národním zeměpisným ústavem), týkající se map turistických a horolezeckých tras.

Kdo je autorem trasy? Horolezec, kartograf, hora? 


The exhibition is a part of the programme entitled “Place Called Space”, co-financed by the European Regional Development Fund in frame of the Małopolska Regional Operational Programme 2007 – 2013.

www.placecalledspace.org


 

 

Projekt spolufinancovaný Ministerstvem kultury a Národním Dědictvím Polské republiky.


           


Výstavu pořádá Imago Mundi Foundation (Krakov, Polsko) ve spolupráci s Meetfactory a FUTURA.