14. 10. - 6. 12. 2020
Karlin Studios, Prvního pluku 2, Praha 8
Umělci: Alžběta Bačíková, Pavel Hečko, Kristin Loschert, Gundula Schulze-Eldowy, Shelly Silver, Gabriele Stötzer
Kurátorky: Stephanie Kiwitt, Anna Voswinckel, Tereza Rudolf
FOTOGRAF FESTIVAL 2020: Nerovný terén
Vizualizace intimních setkání: Co hledám u objektu svého portrétu? A co způsob jeho zachycení vypovídá o mé osobě? Shelly Silver ve své video eseji zachycující proces fotografování intimních momentů ukazuje oko fotoaparátu jako prostředníka mezi umělcovou touhou po „druhém“ a získáním kontroly nad výsledným obrazem. V cyklu zdvojovaných portrétů fotograf Pavel Hečko synchronizuje svou představu portrétovaných s jejich vlastní sebe-percepcí; prostřednictvím pózy pak nechává portrét komunikovat s jeho
divákem. Při fotografování mladého muže Winfrieda převlečeného jako drag queen umělkyně Gabriele Stötzer pocítila k portrétovanému určitou spřízněnost, neboť stejně jako ona, byl autoritami tehdejší NDR považován za „závadového,“ čímž se stal i snadněji ovlivnitelným. Jak Stötzer později zjistila, donášel na ni příslušníkům východoněmecké tajné služby Stasi.
Série fotografií Kristin Loschert vznikla z její touhy zachytit obraz jistého mladého muže. Způsob jejich prezentace v nepřehledných štosech materiálu poukazuje na nedostatečnost samotného portrétování. Nerovný vztah mezi umělcem a jeho modelem je předmětem dokumentárního filmu umělkyně Gunduly Schulze Eldowy, ve kterém uveřejňuje konverzace se svou dlouholetou modelkou Tamerlan, které vedly při svých setkáních v průběhu několika let. Zatímco slyšíme o mnoho mladší umělkyni porovnávat své vlastní zkušenosti se zkušenostmi portrétované, odkrývá se nám obraz Tamerlanina nesrovnatelného utrpení. Otázka nerovného přístupu k uměleckému dílu dovedla Alžbětu Bačíkovou k experimentování s audiovizuálními formami s cílem upozornit na odlišné možnosti a způsoby vnímání jeho jednotlivých složek. Její audiovizuální instalace vykresluje inscenovaná setkání dvou osob – jedné se zrakovým a druhé se sluchovým postižením – která překonávají zdánlivou nekompatibilitu. Rozdělením nahrávky na vizuální a zvukovou část umělkyně představuje alternativní narativ pro individualizovaný prožitek záznamu, který nepodléhá tradiční audiovizuální synchronizaci konvenčního filmu. Otázkou tedy není pouze co hledáme (jak se táže Silver), ale také jakými prostředky, pro koho, nebo bez ohledu na koho a zda jsme schopni a ochotni toto copředat.
