HUNKY DORY

Umělci: Peter Barényi, Martinka Bobriková & Oscar de Carmen, Billy Gallery: Tymek Borowski &  Paweł Sysiak,  Clakula: Ashley Clark & Matej Vakula, Ashley Clark, Dávid Demjanovič, Jaś Domicz, Antonín Jirát, Martin Kochan, Petr Krátký, Jaroslav Kyša, Calvin Laing, Kata Mach, Nicole Morris, Karíma Al-Mukhtarová, Janek Rous, Martin Špirec, Milan Vagač, Miroslava Večeřová, Zuzana Žabková


Kurátoři: Viktor Čech & Katarína Slaninová

 

Od 21/08/2013 do 15/09/2013

 

Projekt  Hunky Dory /v angličtině výraz označující pohodovou situaci/ se zaměřuje na specifickou pozici přítomnou v uměleckém projevu současné mladé generace autorů – způsob jakým jsou jejich životní zkušenosti, pramenící a organicky – mnohokrát nevědomě - propojující svět skutečný a virtuální, svět intelektuální a svět každodenní banality, reflektované v jejich pracích. 

Tvůrčí přístupy těchto umělců se vyznačují citlivým a vysoce vnímavým přístupem. Zdrojem jejich umělecké inspirace jsou především drobnosti, každodennosti, obsese ničím zvláštními věcmi, aktivitami, jenž svým pohledem mění na nezapomenutelné zážitky a momenty využívající principy a postupy poučené z dějin umění předcházejících desetiletí, především konceptuálním uměním. Přes zjevné intelektuální ukotvení a konceptuální strukturu, má tvorba prezentovaných umělců silně akcentovaný soukromý rozměr. Nejedná se ale o vypjatý individualismus. Jejich zkušenost je civilní, příbuzná zkušenostem jakéhokoliv příslušníka postindustriální technologické civilizace. Jejich svět v sobě přirozeně pojí reálný soukromý prostor a stejně přirozený prostor virtuální – svět internetu a nových technologií, jako i low costových přístupů v intencích “nevinného” kutilství DIY, či přímo až vědomé “ošklivosti”, “přihlouplosti”, “absurdity” a banality. 

Navzdory tematizaci mnohovrstevnatosti a mnohosti každodenního života, nepřebírají tito umělci na sebe břemeno avantgardního patosu a nepozdvihují násilně a vypočítavě běžný život na piedestal umění. Oba světy pro ně stojí na stejné úrovni, posouvá se jen úhel interpretace. Kuriózní, humorné, či podivné, všední momenty a situace jsou pro ně tématem a strukturou zároveň. Jejich pohled na náš svět kreolizované zkušenosti, smíchané z mediální i soukromé reality, je svěží a hravý. V mnohých aspektech je jejich umělecká pozice zařaditelná do koncepce zavedené Nicolasem Bourriaudem – “Altermoderny”, ke které se ale v českém prostředí odvolávají spíše umělci inklinující k “akademičtějšímu” a na analýze formálního dědictví modernismu stojícímu projevu. Nebo se tato tendence, jak je tomu především ve slovenském umění, ignoruje a záměrně nereflektuje. Přesto se i tito umělci musejí vyrovnat s “kreolizací” zkušenosti a postkoloniálním či post-industriálním dědictvím modernismu v sociálním slova smyslu. Jejich život nenaplňuje vpřed či zpět směřující vize, ani potřeba občanské angažovanosti, ale přenos, transgrese všední zkušenosti a její komunikace a sdílení s divákem. Každý z nich však, i přes společné jmenovatele jejich práce, zůstává výsostně individuálním a půjčíme-li si v avantgardním umění oblíbené slovo, které je dnes nese spíš negativní, respektive nedůvěru vyvolávající konotace, originálním autorem.


Martina Bobriková & Oscar de Carmen / Entrance of the Gladiators, 2010
Martina Bobriková & Oscar de Carmen / Entrance of the Gladiators, 2010
Objekt