námět na tuto performance se mi odehrál v hlavě jednoho březnového podvečera, ve vlaku z Manchesteru do Londýna

prostor, který lze vytvořit ve všech rovinách lidského jednání a konání

je vůbec možné vytvořit prostor, který může být společností vnímaný jako abstraktní pojem, tak, aby se stal přítomným v určitém prostoru a okamžiku? jakousi hmotnou formou tohoto okamžiku?

propojením místa myšlenky a těla?

tato performance by mohla být jedním ze způsobů, jak to zjistit

moment, který vytvářím je momentem neopakovatelným, specifickým a je přímou výpovědí jednoho okamžiku, který se může rituálně opakovat

prostor, který je otevírán je prostorem zahrnujícím vše - třeba i celé vědomí jednoho člověka